Palčivé doteky krajiny zhouslené sestupně vyklenuté do strmých hlubin našich tich do svého přijmi moje srdce a nech ho šeptem ve tmě bít do nitra [...]

Pane zůstaň s námi neb chce večer býti a dej ať ránu také chce se být Už země voní chlebem a víno v sudech chutě [...]

...a duha vsazena do mraku skvěla se nad vodami plášť deště v záři slunce tál a ty řekl sis´ v srdci svém už nikdy neublížím [...]

Vím milý říkají že ticho do slov oblékám a vítr do větví do větru slov jsem snad zakletá a čas mne na prach rozmetá má [...]

Už ani nevím kde začínal obzor tvého úsměvu snad zapadl mi do snů jen chtělo se mi vědět že jitřní hvězda se za úsvitu zrodí [...]

Najdeš mne v radosti co teprve tě čeká ucítíš že ve skalách ukryta je řeka a věčnost v prostém běhu dní poznáš mne až spatříš [...]

Tak jako moře do moře se v tebe lásko vlévám prostoruplnými dálavami do větru větrem pronikám do písku pískem se na zlatá zrnka drolím prostupuji [...]

Jak vítr ve vlasech plachý on pil z mé lásky v sepjatých dlaních a z mého ticha také pil můj smutek něžně za ruku bral [...]

Slepé je zrození a smrt má bílá křídla Jen lehce zakrouží nad našimi domy a pak zcela neslyšně se jako hebký sníh snese do zahrad [...]

Tu louku prostřu čistě s úspornou prostotou jen pomněnkami a skrovné meze šafránem až ke stolu zasedne den naprší světlo do stébel poháry květů vznešeně [...]