Palčivé doteky krajiny zhouslené sestupně vyklenuté do strmých hlubin našich tich do svého přijmi moje srdce a nech ho šeptem ve tmě bít do nitra [...]

Pane zůstaň s námi neb chce večer býti a dej ať ránu také chce se být Už země voní chlebem a víno v sudech chutě [...]

...a duha vsazena do mraku skvěla se nad vodami plášť deště v záři slunce tál a ty řekl sis´ v srdci svém už nikdy neublížím [...]

Vím milý říkají že ticho do slov oblékám a vítr do větví do větru slov jsem snad zakletá a čas mne na prach rozmetá má [...]

Už ani nevím kde začínal obzor tvého úsměvu snad zapadl mi do snů jen chtělo se mi vědět že jitřní hvězda se za úsvitu zrodí [...]

Najdeš mne v radosti co teprve tě čeká ucítíš že ve skalách ukryta je řeka a věčnost v prostém běhu dní poznáš mne až spatříš [...]