Deštná vůně
Už ani nevím
kde začínal obzor
tvého úsměvu
snad zapadl mi do snů
jen chtělo se mi vědět
že jitřní hvězda
se za úsvitu zrodí
chtělo se mi vědět
že zrána dotýkáš se
stejné vnitřní oblohy
a vdechuješ ten závan deště
co v potůčcích se v jedno stéká a
v drobných kapkách do srdce
milodějnou rosu roní
Sdílejte příspěvek na sociálních sítích!